www.greys-anatomy.cz Právě je 01 čer 2020, 05:06

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina





Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 65 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7  Další
  Verze pro tisk Předchozí téma | Následující téma 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Den poté
PříspěvekNapsal: 15 črc 2010, 20:07 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: 28 dub 2010, 13:09
Příspěvky: 1271
Bydliště: Mladá Boleslav
Pohlaví: muž
Nejoblíbenější postava: Lexie Grey
Díky!
... pět...
:drink:


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Den poté
PříspěvekNapsal: 16 črc 2010, 08:30 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: 28 dub 2010, 13:09
Příspěvky: 1271
Bydliště: Mladá Boleslav
Pohlaví: muž
Nejoblíbenější postava: Lexie Grey
... šest a sedm...
Dnes toho tolik nebude, vrací se mi rodinka a já musím zase přeměnit zapáchající brloh na přijatelný byt... :lol: :lol:
KevSpa: Nad tím Owenem intenzivně popřemýšlím, SM na chirurgickém pokoji je zajímavá myšlenka... Jako že by Cristinu přivázal na postel a .... ;) Jak by to ale zvládl jednou rukou, když tu druhou má prostřelenou... :roll:


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Den poté
PříspěvekNapsal: 16 črc 2010, 09:26 
Offline
Moderátor
Uživatelský avatar

Registrován: 01 dub 2010, 11:36
Příspěvky: 3918
Bydliště: Praha
Pohlaví: žena
Nejoblíbenější postava: Owen Hunt
zdendap píše:
... šest a sedm...
Dnes toho tolik nebude, vrací se mi rodinka a já musím zase přeměnit zapáchající brloh na přijatelný byt... :lol: :lol:
KevSpa: Nad tím Owenem intenzivně popřemýšlím, SM na chirurgickém pokoji je zajímavá myšlenka... Jako že by Cristinu přivázal na postel a .... ;) Jak by to ale zvládl jednou rukou, když tu druhou má prostřelenou... :roll:



AAAAAaaaaahhhh.... to zní moooc krásně. Ty si s tím nějak poradíš, já ti věřím! :lol:

_________________
http://facebook.com/KevSpa
https://twitter.com/McKevspa
http://www.edna.cz/uzivatele/kevspa


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Den poté
PříspěvekNapsal: 16 črc 2010, 09:29 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: 25 dub 2010, 16:02
Příspěvky: 1196
Pohlaví: žena
Nejoblíbenější postava: Cristina Yang
Už sa teším. Páči sa mi tá časť s Jackson. Celý čas som čakala na to,kedy si ho aj s Crisitnou budú viac vážiť za tú operáciu. A je to tu :PP:

_________________
Obrázek
~~~~~~~~ Youtube~~~~Livejournal~~~~Tumblr ~~~~~~~~


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Den poté
PříspěvekNapsal: 16 črc 2010, 19:01 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: 28 dub 2010, 13:09
Příspěvky: 1271
Bydliště: Mladá Boleslav
Pohlaví: muž
Nejoblíbenější postava: Lexie Grey
Dokončil jsem pátou kapitolu. Tu další začnu publikovat jak mi čas a podmínky dovolí... ;)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Den poté
PříspěvekNapsal: 16 črc 2010, 19:49 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: 28 dub 2010, 13:09
Příspěvky: 1271
Bydliště: Mladá Boleslav
Pohlaví: muž
Nejoblíbenější postava: Lexie Grey
Kapitola 6
V pravé poledne


LEXIE
S výkřikem se probudila. Opět ve snu před sebou viděla Garryho Clarka: „Nechtěl jsem postřílet všechny ty lidi. Vlastně jsem přišel zabít jen tři. Dr. Sheparda, Dr. Webbera a vás…“ A ona zase stála, neschopná jediného pohybu, sražená vinou tak velkou, že jí takřka nedokázala unést. Vše byla její vina. To ona odpojila Clarkovu ženu od přístrojů, to ona stála na počátku celé tragedie…
Rychle se podívala na hodinky. Spala skoro pět hodin. Na okamžik si s vděčností vzpomněla na Marka. Jak o ni pečoval…
Alex. Alex její vinou zápasil se smrtí. Musí zpátky k němu… Najednou si všimla, že v lékařském pokoji není sama. V křesle seděla Derekova matka a pozorně jí sledovala pronikavým modrým pohledem.
„Dobré jitro, či spíše polene, Lexie. Mohu vám tak říkat?“
„Eh, ano, jistě, v pořádku, paní Shepardová…“, už při prvním setkání téměř před rokem v ní Derekova matka vyvolala potřebu nekontrolovatelně koktat a blábolit…
„Víš, Mark je tak trochu jako Derekův bratr, promiň tedy, že se do toho pletu. Co se mezi vámi dvěma vlastně stalo?“
Ani jí nenapadlo, že by té rázné ženě mohla neodpovědět. Nejprve trochu koktavě, potom stále jistěji začala vyprávět o tom, jak se náhle u nich objevila Markova osmnáctiletá dcera, jak zjistili, že je těhotná a nemá kam jít, jak se Mark rozhodl, že jí i s dítětem nastěhuje k sobě a že se o ně budou s Lexií starat…
„Je mi čtyřiadvacet a náhle Mark očekával, že začnu dělat babičku. Vůbec se mne na nic neptal, bral to jako samozřejmost. Kdyby si o tom byl ochoten nejprve promluvit, určitě bychom se nějak dohodli, ale takto? A když jsem se ozvala, řekl mi, že dává přednost své dceři…“, ani po tak dlouhé době nedokázala Lexie potlačit hořkost v hlase. „Ano, vyspala jsem se pak s Alexem, byla jsem opilá a zoufalá. On ale spal s Addison, dokonce několikrát, to se prý ale nepočítá. A od té doby se mnou odmítá mluvit. Spal už téměř s každou ženou v nemocnici a širokém okolí,dokonce i s chudákem Reed, chodí s Teddy Altmanovou – a mě pořád vyčítá Alexe…“
Z očí se jí začaly řinout slzy.
„Alex – to je ten postřelený mládenec, kterého jsi přivezla?“
„Ano, málem zahynul mojí vinou. I Derek je postřelený mou vinou. To já jsem měla zemřít…“, Lexie už nedokázala zadržet.
Náhle jí Derekova matka objala. Silně a konejšivě, jako to dělávala její maminka.
„Není to tvoje vina… „, začala jí konejšit.
Chvíli plakala v jejím náručí. Potom si utřela oči a řekla: „Děkuji. Už musím jít. Alex mne potřebuje.“
„Slyšela jsem, že prý stále volá nějakou Izzie, sestry si o tom povídaly.“
„Je raněný, trpí…“
„Lexie – a miluješ ho? Mark…“
„Ne, teď ne. Alex je raněný, potřebuje mne, teď není na hlouposti čas“
„Když jsem tě poznala, řekla jsi mi, že jsi relativně vzato hodné děvče. Jsem ráda, že opravdu jsi.“
S úsměvem šedovlasé ženy v zádech vyběhla z pokoje a rychlým krokem zamířila na JIP, za Alexem. Potřebuje jí. Nic jiného teď není důležité…

ARIZONA
Seděla za stolkem v jídelně a čekala na Callie. Ráno spěchaly do nemocnice, na povídání nebylo moc času. Celé dopoledne jí pak neviděla. Samozřejmě, při oslabení chirurgického týmu nemocnice měla Callie na ortopedii neustále nával práce. Dříve však vždy našla alespoň chvilku na to, zaskočit k ní na Pediatrii, vyslat úsměv, letmý dotek ruky… Dnes nic.
Dobře věděla, co její přítelkyně cítí. Nebyla si jistá, zda jejich dohoda o dětech platí. Callie – silná, srdečná, statečná, spontánní Callie, která včera dokázala čelit Clarkovi a upokojit ho ve chvíli, kdy se raněný a s pistolí v ruce objevil na Pediatrii – byla vyděšená na nejvyšší míru. Musela si přiznat, že je z toho vyděšená také. Rozhodnutí mít děti bylo tak strašně obtížné…
Ale ještě daleko strašnější byla představa, že by Callie ztratila.
Proto strávila celé dopoledne na počítači a připravovala se na nevyhnutelné setkání.
Callie se objevila ve dveřích, na chvilku zaváhala, pak si vyzvedla oběd a šla si k ní sednout.
„Poslyš, jestli myslíš…, jestli …“, začala nejistě.
Arizona položila na stůl desky, které si připravila.
„Podívej, nebudeme mít všech deset dětí najednou, že ne? Začneme s jedním a uvidíme, jak nám to dále půjde. Tady jsem našla nějaké možnosti, týkající se porodních klinik nebo adopce… A abych nezapomněla – počítám, že Yangová by tě s dítětem asi jako spolubydlící nechtěla. Tak jsem vyhledala několik nabídek bydlení pro nás, odpoledne bychom se tam mohly zajet podívat…“

CRISTINA
Vešla s Jacksonem do jídelny, cestou ke stolku mu znovu vysvětlovala postup náhrady chlopně. Asi za hodinu je čekala operace, na kterou je Altmanová vypsala. Jestli jí ten chlap udělá při přezkoušení před Teddy ostudu, tak mu vrazí skalpel někam, kde to bude opravdu bolet! Vůbec teď neměla na chlapy náladu. Byli to pitomci, jeden jako druhý… Když se přišla podívat za Owenem, zjistila, že zmizel. Šéf jí dal jen malou kartičku, kde bylo napsáno: Ocen Side 2145/B, 3. patro, 514. 20:00. Miluji Tě. Owen. Co si z toho proboha měla vybrat? Co ho to zase posedlo, odejít z nemocnice s prostřeleným ramenem, nic jí neříct?
Uviděla Meredith a April, jak si berou jídlo a míří k jejich stolku.
„Jak je Derekovi?“, zeptala se.
„Probudil se, je ještě hrozně slabý. Teddy ho znovu na několik hodin uspala. Myslím, že bude dobrý…“, Merredith se snažila tvářit optimisticky.
„Owen někam zmizel a já nevím kam. Nejsou ti chlapi blázni?“
„Šéf nám ukázal zástupce za Nelsona. Nějaký John Smith. Vypadá přesně, jako to jeho jméno…“
„Shadow Shadow Shepard!“, vyprskla April.
Chvilku se všichni smáli, uvolnili se.
„Jak ti dopadla ta první sólovka? Přežil to ten nešťastník?“
„Jo, dobrý, Webber dokonce pochvalně pobrukoval…“
„To máš kliku, u mne chvílemi nesouhlasně mručel…“
Zase úlevný smích.
Podívala se na April pozorněji. „Tak ven s tím, co tě zase trápí? Však my to z tebe dostaneme, víš, že neumíš udržet tajemství…“
April ztuhla. „Přijela Reedina maminka. Odpoledne se s ní musím setkat, dát jí její věci…“ Do očí se jí nahrnuly slzy.
Nikdy nebyla na city, najednou však slyšela sama sebe, jak říká: „Dobrá, pomůžu ti vyklidit její skříňku…“
„Já ti odpoledne pomůžu sbalit její věci z podnájmu…“, přidala se Meredith.
Přežili jsme, jsme jedna parta, napadlo jí. Ještě včera ráno bych April klidně zpohlavkovala…

AMELIE
Letadlo z Los Angeles mělo zpoždění. Příliš to však nevadilo, potřebovala si mnoho věcí promyslet. Uvědomovala si, že má, zcela nelogicky, na Dereka vztek. Nejprve od sebe vyhnal Addison, báječnou Addison, její velký vzor a starší kamarádku, potom začal žít na hromádce s nějakou poběhlicí a nakonec se nechá postřelit. To je tak, když se někdo jako on vymkne kontrole, To neměla mamka nikdy připustit! Ještě že je tady ona, aby vše dala zase popořádku. To se bude bratříček divit!
Ještě z Los Angeles si několikráte zavolala, ověřila si pár skutečností. Na letišti jí očekával notář z firmy Powers a syn. Pozdravila se s ním a rychle nasedla do auta, které měl pro ni připraveno. Za chvíli už před sebou viděla známou budovu SGH.
Nejvyšší čas, aby bratrův život vzala do svých rukou nějaká zodpovědná žena!

CAROLYN
Seděla u Derekovy postele a asi po sté se podívala na jeho tvář. Když si odmyslela přístroje, monitorující jeho stav a hadičky infuzí, vypadal jako by klidně spal. Jako když byl malý chlapec, napadlo ji. Srdce bilo klidně, pravidelně, dech byl rovnoměrný. Ještě dlouho se bude muset šetřit, dlouho se nebude moci vrátit do křesla Šéfa chirurgie, nebo na operační sál… Minimálně tak pět šest týdnů, potom rehabilitace, postupné rozcvičování ztuhlých svalů a nervů. Znala svého syna – určitě bude netrpělivý, bude se pěkně vztekat… Ještě že tu s ním bude Meredith.
Meredith. Za necelý den, co spolu strávily, si jí skutečně oblíbila. Potěšilo ji, když si všimla, že nosí na řetízku kolem krku pověšený její prsten, který pro ni dala Derekovi… Teď si odběhla na oběd, dopoledne normálně pracovala, ale vždy si našla chvilku, aby zaskočila Dereka zkontrolovat. Hluboce ji dojímalo, když si všimla, s jakou láskou se Derek na Meredith díval, kdykoliv přišla v okamžiku, kdy se na chvíli probral ze spánku. No vida, tak mám snachu dle svého gusta, pousmála se…
Náhle se otevřely dveře a dovnitř vpadla Amelie. Chtěla svou dceru přivítat, něco v její tváři ji ale zarazilo.
„Je v bezvědomí? Mami, tahle fraška musí skončit. Okamžitě necháme převézt Dereka domů, on New Yorku! Tam se o něj dokážeme postarat. Těch jeho nesmyslů už bylo dost. Jsme jeho nejbližší rodina, máme na to právo! Mám tady notáře, podepíšeme ty papíry, za hodinu může být na palubě letadla a na cestě na Mayo Kliniku…“
„Amélie, tvůj bratr je už dospělý, může si život uspořádat po svém. Rozhodl se žít tady, v Seattlu. Má tady ženu, přátele, práci…“
„Ženu?? Myslíš tu poběhlici, co tu s ní žije na hromádce? Vždyť si jí vůbec nevzal, jen načmárali nějaké nesmysly na papírek. Počítám, že si ani netroufal nám jí přivézt ukázat a opravdu si jí vzít! Stejně se jen snaží přes něj dostat k lékařské kariéře, nebo jede po jeho penězích. Myslíš, že neznám z fakulty tyhle holky, co lezly do postele specialistům… Ta o něm nemá právo vůbec rozhodovat, zeptej se tady notáře…“, Amelie byla k nezadržení. Její trpkost k bratrovi musela ven.
Carolyn zahlédla, že Meredith vstoupila do dveří a slyšela podstatnou část Améliiny tirády. Pokynem ruky jí naznačila, aby zůstala zticha. Nadechla se…
„AMELIE NICOL SHEPARDOVÁ, ZAVŘI UŽ TU SVOU ZLOLAJNOU HUBU!!!“ Amelie vytřeštila oči, takový hlas ještě od své matky neslyšela. O několik dveří dále se Mark Sloan přikrčil v židli, kde vyšetřoval pacienta. On už tento hlas slyšel – když je jednou ve čtrnácti letech Derekova maminka přistihla, jak kouří své první jointy marihuany u Shepardů v garáži. Tenhle hlas signalizoval průšvih…
„Jen pro tvou informaci, ta žena, kterou ty nazýváš poběhlicí, byla tvému bratrovi oporou v dobrém i zlém, on jí miluje a kdyby byl vzhůru, asi by tě vyhnal a už nikdy tě nechtěl vidět za to, cos teď právě řekla! Ta žena se o něj starala, bojovala o jeho život, dokonce ve chvíli naprostého zoufalství nabídla svůj život za jeho! Pak se musela koukat, jak tvůj bratr umřel – a trvalo dlouho, než poznala, že to byla jen lest pro záchranu jeho života. Z toho šoku potratila. Přesto se nezhroutila, nerozklepala, ale dokázala ještě zachránit život raněnému kolegovi. Derek je pro ni její manžel a ona je pro něj jeho žena, bez ohledu na nějaké právnické kličky…“
Meredith se přikrčila. Jak to proboha paní Shepardová všechno ví? Já tu April roztrhnu jako hada, napadlo ji. Z očí jí tekly slzy. Slzy žalu, ponížení, strachu z toho, že jí Derekova rodina odmítá…
„V jedné věci se ale mýlíš,“ pokračovala Carolyn. „Derekovou legálně nejbližší příbuznou, která může rozhodovat v případě jeho bezvědomí, jsem já. Je to tak?“, obrátila se na notáře. Když ten přikývl, pokračovala: „Dobrá. Připravte mi plnou moc, kteroužto svá práva převádím na zde přítomnou doktorku Meredith Greyovou!“
Přistoupila k Meredith a objala ji.
„Hrozně mne mrzí, že jsi musela vyslechnout tyhle výlevy mé dcery, tímto by to ale mělo být právně obslouženo, dokud si to s Derekem neuspořádáte nějak po svém..“
Přivinula mladší ženu k sobě a pohladila jí po hlasech. Meredith, která nikdy nezažila objetí své vlastní matky a kterou Ellis nikdy nehladila, téměř ztuhnula a nevěděla co říci, co udělat…
V tu chvíli si všimla nebezpečně vysoké frekvence tepů srdce na Derekově monitoru.
„Co se děje?!“, vykřikla.
Ale zároveň už věděla odpověď. Derek měl otevřené oči plné slz, zoufalý pohled upíral na Meredith. Proboha, kolik toho slyšel, napadlo ji.

DEREK
Vznášel se v tichu a klidu. Bolest se ztišila, odplula někam do dálky. Neklid a strach se rovněž stáhl do temných koutů. Bylo mu dobře. Na okamžik měl dojem, že všechna předchozí hrůza byl jen sen, jen noční můra, o které bude vyprávět Meredith u snídaně, ona jí okomentuje nějakou něžně sarkastickou poznámkou, zasmějí se a vše zmizí…
Kdo to u něj mluví? Zaslechl známý hlas, který chvilku nebyl schopen zařadit. Amelie? Co ta tady dělá? Jeho vztah k nejmladší sestře byl komplikovaný. Měl jí rád, samozřejmě, zároveň však se s ní do krve pohádal, kdykoliv se setkali. Zatímco s ostatními sestrami začal v dospělosti vycházet dobře, s Amelií se při každém setkání do krve pohádal. Co to říká??
„.. Stejně se jen snaží přes něj dostat k lékařské kariéře, nebo jede po jeho penězích. Myslíš, že neznám z fakulty tyhle holky, co lezly do postele specialistům… Ta o něm nemá právo vůbec rozhodovat, zeptej se tady notáře…“ Koho tím myslí, co si to dovoluje??!!
Potom uslyšel hlas své matky. Hlas, který s tímto přízvukem zaslechl za celý život jen několikrát. Hlas, kterým dokázala zmrazit i opilé námořníky na záchytce.
Každé její slovo se mu vbíjelo do mozku jako žhavý hřeb. Proboha, Meredith, Meredith, má lásko! Cítil, jak mu srdce buší až v hrdle. Meredith, musím tě vidět, musím tě vzít za ruku, na tohle nesmíš být sama!!!
S obrovským úsilím otevřel oči a uviděl její uplakanou tvář…
Tohle si k ní už nikdy nikdo nedovolí!

MEREDITH
Ameliina slova ji pálila a bolela, objetí Derekovy maminky zaskočilo a potěšilo – ale nic z toho teď nebylo důležité. V mžiku byla u Drerekova lůžka. Musí jej uklidnit, tohle zatížení by mohlo těžce poškodit jeho srdce! Koutkem oka zahlédla, jak paní Shepardová nesmlouvavě vystrčila Amelii ven z pokoje, vrhla na ni povzbudivý pohled, chvilku zaváhala a pak vyšla také. Ani to teď nebylo důležité.
„Dereku, jsem u tebe, uklidni se, dýchej…“
Vzpomněla si na Cristinino vyprávění o tom, jak jí kdysi Ellis Greyová sama radila jak postupovat a zklidnit srdce. Začala jemně ale důrazně masírovat karotidy na Derekově krku. Vede to k lepšímu okysličení mozku a zklidnění tepu, vybavila se jí slova její kamarádky…
Postupně se zklidňoval, údaje na monitoru byly stabilnější, vracel se mu normální zdravý tep.
Náhle ucítila, že jí chytil za ruku. Muselo ho to stát nesmírné úsilí…
„Meredith, vůbec jsem nevěděl… Tím jsi musela projít kvůli mně… Selhal jsem, nedokázal jsem tě ochránit… A Amelie…“
„Netrap se tím, to bude dobré, to vše překonáme, nechtěla jsem, aby ses to dozvěděl takovýmto způsobem…“
„No, někdy má léčba šokem něco do sebe“, pousmál se vyčerpaně.
Objala ho na lůžku a hladila po vlasech, po těch jeho báječných vlasech, za kterými se ohlížely všechny ženy ze SGH.
„Alespoň teď konečně víš, proč jsem se na tebe přilepila. To víš, ty tvé peníze a lékařská kariera…“, zašeptala mu a potěšilo ji, když se zasmál. Ještě mu to moc nešlo, smích skončil slabounkým bolestným úšklebkem, jak se zase ozvala rána v jeho prsou.
Chvilku ležel klidně, pak se k ní otočil.
„Hned zítra sem pozveme smírčího soudce. Papíry na svatbu mi administrativní oddělení stihne vyřídit během dneška. Naše post-it svatba platí navždy – pro nás i pro naše přátele. Teď ještě musíme umlčet ty, kteří nám to z různých důvodů nechtějí přát. Maminka je tady, Mark taky, ty pozvi Cristinu, Lexii, koho chceš… Stačí jen pár lidí, nic velikého v Izzie stylu. A jestli mi sem Amelie jen vkročí…!“
„Počkej, Dereku, rozmysli si to, je tvoje rodina, určitě by tě to mrzelo…“
„Moje rodina jsi ty. A neodvažuj se mi odporovat, jsem raněný, nesmím se rozčilovat…“, zašklebil se a na chvilku to byl zase ten starý Derek, jak ho znala a milovala.


Naposledy upravil zdendap dne 19 črc 2010, 06:49, celkově upraveno 6

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Den poté
PříspěvekNapsal: 16 črc 2010, 20:09 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: 25 dub 2010, 16:02
Příspěvky: 1196
Pohlaví: žena
Nejoblíbenější postava: Cristina Yang
Owenov plán. no som zvedavá. no a Derekovu mamu si čim dalej, tým viac oblubujem :PP:

_________________
Obrázek
~~~~~~~~ Youtube~~~~Livejournal~~~~Tumblr ~~~~~~~~


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Den poté
PříspěvekNapsal: 16 črc 2010, 20:22 
Offline
Moderátor
Uživatelský avatar

Registrován: 01 dub 2010, 17:57
Příspěvky: 3425
Bydliště: hnedle vedle jaderné elektrárny Dukovany
Pohlaví: žena
Nejoblíbenější postava: Cristina Yang
já taky... a hlavně, já bych byla ráda, kdyby to tam Shonda i ve skutečnosti zapracovala, protože by to tam stopro Mama Sheperd (když to nazvu takhe, ale proč ne, když už tam byla Mama Burke :D ) pěkně rozvířila a navíc.. tu herečku mám hrozně ráda ze Soudkyně Amy, či jak se ten seriál jmenuje...

_________________
"Mama took my eyebrows. She took my eyebrows, and now I am a Burke." - Cristina Yang
Obrázek
facebook, twitter, čsfd


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Den poté
PříspěvekNapsal: 17 črc 2010, 11:43 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: 28 dub 2010, 13:09
Příspěvky: 1271
Bydliště: Mladá Boleslav
Pohlaví: muž
Nejoblíbenější postava: Lexie Grey
Další pokračování 6. kapitoly :PP:


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Den poté
PříspěvekNapsal: 17 črc 2010, 12:53 
Offline
Moderátor
Uživatelský avatar

Registrován: 01 dub 2010, 11:36
Příspěvky: 3918
Bydliště: Praha
Pohlaví: žena
Nejoblíbenější postava: Owen Hunt
Paráda! Další pls. :D

_________________
http://facebook.com/KevSpa
https://twitter.com/McKevspa
http://www.edna.cz/uzivatele/kevspa


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 65 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron



www.greys-anatomy.cz
 
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz

skymiles v1.1 designed by CodeMiles Team -TemplatesDragon-.