Hraje ji:

Chandra Wilson (*27. 8. 1969, Houston, Texas, USA)

————————

Známá z:

Philadephia, Rodina Sopránů, Hlava státu, A Single Woman, Accidental Friendship, Frankie and Alice, Bob Patterson, 100 Centre Street, Třetí hlídka, Sex ve městě, Zákon a pořádek, Queens Supreme, Strangers with Candy, Cosby, Osamělá hvězda, Sexual Considerations, The Cosby Show

————————

Bio:

Chandra se narodila v texaském Houstonu a svou kariéru nastartovala snad nejdříve z celého osazenstva Chirurgů. Její matka, povoláním pošťačka, chtěla dcerku za každou cenu nějak zabavit a tak ji skoro od plenek posílala do celé řady kroužků a spolků, které Chandra později využila při svých snahách o proražení v Hollywoodu. „Už když mi byly čtyři roky, tak si máma usmyslela, že doma nebude mít lenocha a začala mě každé úterý a čtvrtek posílat do tanečního kroužku. Později jsem si k tomu ještě v pondělí, středu a pátek přibrala hodiny herectví a o sobotách trochu modelingu. A takhle jsem v podstatě strávila dětství.“ V pěti letech se Chandra zapsala do houstonského divadelního spolku Theatre Under the Stars a začala vystupovat v muzikálech.

Po dokončení střední školy Houston High School, zaměřené na výuku herectví a výtvarného umění, se Chandra dostala do New Yorku na New York University. Tady nastoupila do Tisch School of Arts a roku 1991 si odsud odnesla bakalářský titul v oboru herectví. Během vysokoškolských studií se jí podařilo prorvat se do svého prvního pořadu – získala drobnou roli v seriálu The Cosby Show. Následující čtyři roky strávila jednak dalším učením – konkrétně na Divadelním a filmovém institutu Leeho Strasberga – a také hraním na divadle.

U divadla se jí obzvlášť dařilo – hned v roce 1991 se objevila ve hře The Good Times Are Killing Me a za svůj výborný herecký debut si odnesla Theatre World Award. Mezi její další divadelní prvotinu patří například účast v newyorských produkcích muzikálu Paper Moon či hře Little Shop of Horrors.

Krom toho také tu a tam získala nějakou tu další roli. V roce 1992 se mihla v jedné epizodě Práva a pořádku a CBS Schoolbreak Special. O rok později si pak zahrála v pár scénách s Tomem Hanksem, to když si vybojovala drobnou roličku ve svém filmovém debutu Philadelphii. Pokud byste si nemohli vzpomenout, kde v tom filmu přesně je, protože se tam opravdu nezdržuje moc dlouho, tak vězte, že je nejvíce vidět na začátku. Hraje Hanksovu kamarádku, která ho učí líčidly zakrývat Kaposiho sarkomy na tváři. Ačkoliv je její role v tomto snímku téměř zanedbatelná, jde o jeden z nejvýznamnějších bodů její filmové a televizní kariéry.

Chandru sice kritika od počátku kariéry opěvovala, tahle chvála se ale bohužel nijak neodrazila na počtu a kvalitě rolí, které měla k dispozici. V průběhu devadesátých let tak úspěch Philadelphie navázala až po třech letech štěkem ve filmu Osamělá hvězda a pak už ničím dalším. Na obrazovky se vrátila až v roce 2000 v jedné epizodě seriálu Cosby.

A i v následujících letech to s její kariérou vypadalo poměrně bídně – ztvárnila totiž spoustu drobných, vedlejších postav ve filmech (Strangers with Candy a Hlava státu – v tom druhém její jméno ani neuvedli v titulcích) a seriálech (Třetí hlídka, Zákon a pořádek, 100 Center Street, Bob Patterson, Queens Supreme a Sex ve městě), ale o nějakou šťavnatější roli ne a ne zavadit. S tou pochvalnou kritikou jsem předtím nepřeháněl. Například v recenzích k seriálu Bob Peterson, post-seinfeldovském projektu Jasona Alexandera, se psalo, že „jediným hercem z celého seriálu, kterého si dovedu představit, že se na něj v budoucnu těším, je Chandra Wilsonová.“

Třebaže jí kariéra u filmu nebo televize nevycházela podle jejích představ, alespoň na Broadwayi se jí dařilo o poznání lépe. Obzvláště na sebe upozornila svými rolemi v muzikálech On the Town, Avenue Q a Caroline, or Change.

Protože si ale herectvím na živobytí jednoduše nebyla schopná vydělat, pracovala celých osm let před svým skutečným průlomem na poloviční úvazek jako pokladní u Deutsche Bank (tady byla zaměstnaná i v době, kdy šla na konkurz do Chirurgů). V souvislosti s okolnostmi je ještě záhodno zmínit, na které konkrétní pobočce Deutsche Bank Chandra pracovala: Na té hlavní. V New Yorku. Hned naproti jižní věži World Trade Center. 11. září 2001 byla Chandra v práci.

Onen skutečný průlom přišel v roce 2005, kdy Chandra dorazila na konkurz do Chirurgů. Shonda původně zamýšlela obsadit postavu Dr. Baileyové nějakou útlou, křehkou, na první pohled milounkou blondýnkou, protože „by nikdo nečekal, že by taková ťutínka najednou otevřela pusu a začala z ní vypouštět tak brutální věci.“ Do fáze kamerových zkoušek – tedy skoro na samotný závěr konkurzu – se jen tak pro představu dostala Kristin Chenoweth… Chandra si ale konkurz tak podala, že Shonda celou situaci přehodnotila a namísto nějaké blonďaté křehule typu Kristin najala ji.

„Krom toho,“ nechala se později s šibalským úsměvem slyšet Chandra, „jsem se znala s vedoucí castingu.“ Tou byla Linda Lowyová, pro níž byl Shondin pokyn k otevřeným castingům, v nichž se nehledí na věk a rasu uchazečů, velmi příjemnou neobvyklostí: „Když jsem do pilotního dílu Chirurgů hledala herce, Shonda postavám ani nedávala příjmení a prostě mi řekla, ať je obsadím tak, aby odrážely svět kolem. Když Chandra v čekárně viděla Kristin, musela se začít třást strachy, že tu roli nedostane, ale nakonec ji získala právě ona. Říkám vám, ten casting bylo něco nevídaného. Kristin Chenoweth je sice génius – o tom ani v nejmenším nepochybuji – a v té roli by zazářila, ale v momentě, kdy jsme viděli Chandru, přišlo nám, jako by se rozestoupily vody a před námi se rozprostřel lán možností, kam s tou postavou v seriálu zajít.“

Ou, ještě taková drobnost: Do role Dr. Baileyové byla tvůrci ještě nějakou dobu zamýšlena Sandra Oh. Dovedete si to…? Vlastně asi dovedeme, což?

Z Chirurgů se samozřejmě stal hit a Chandra, jak už tak u ní bylo zvykem, se opět stala miláčkem kritiky. Za svůj výkon v roli Dr. Baileyové si v letech 2006, 2007, 2008 a 2009 vysloužila nominaci na cenu Emmy, roku 2007 získala Screen Actors Guild Award, mezi lety 2006 a 2009 vyhrála každý rok ve své kategorii NAACP Image Award a krom toho má na svém kontě tolik dalších nominací a výher, až člověka napadá, jak je možné, že se všechny ty organizace, co ty ceny udílejí, vůbec dokáží uživit.

V Chirurzích Chandra ale jen nehraje – od šesté série si je tu a tam i zarežíruje. Na rejžovskou sesli usedla například při natáčení epizod 6×07, 6×17, 7×05, 8×21, 9×06, 9×17 a 10×02. Krom toho se ale ohání i jinde. Objevila se například v reklamách na Burger Kinga, Blockbuster Video, Scope a United Negro College Fund. V průběhu účinkování v Chirurzích si také zahrála v několika dalších projektech. Například roku 2008 se objevila v televizním filmu Accidental Friendship a propůjčila svůj hlas jedné postavě ve snímku A Single Woman. O dva roky později jste ji mohli vidět ve Frankiem & Alice a na rok 2014 si přichystala kraťas Muted. Krom toho všeho si je ještě schopná občas vyšetřit chvilku na divadlo. Tedy, vyšetřit chvilku… V roce 2009 si dala od natáčení Chirurgů drobnou pauzu, aby si mohla zahrát Mámu Mortonovou na Broadwayi v Chicagu.

Chirurgové a všechna tahle práce navíc z Chandry udělali hvězdu. Sláva ale Chandře naštěstí do hlavy nestoupla: „Jediný rozdíl, který na své kariéře nyní pozoruji, je ten, že mě lidé najednou poznávají, že jsem vidět.“ Také si je více než vědoma pomíjivosti hollywoodského věhlasu. S humorem například jednou řekla, že když odcházela z Deutsche Bank a najížděla na dráhu profesionální herečky, nechala si pro všechny případy otevřená zadní vrátka: „Řekli mi, že pokud mi to hraní nevyjde, tak se můžu vrátit na svou bývalou pozici. Já jim na to odpověděla, ať mi to místo raději drží.“ Ačkoliv je z těchto slov patrné, že má Chandra všech pět pohromadě, dá se předpokládat, že do banky by se teď už asi přeci jen nevrátila. Pokud by se totiž v Hollywoodu neuživila Nacistka Baileyová, tak to už potom asi nikdo.

Co se osobního života, který jsem do téhle chvíle opomíjel, týče, ten si Chandra, zdá se, poměrně střeží. Ví se, že je od roku 1988 vdaná a s manželem má tři děti – dcery Serenu (narozenou v roce 1995), Joy (1998) a syna Michaela (2005) – ale to je asi tak vše.

————————

Vývoj postavy:

Preston: Proč po té klinice tak bažíte?

Derek: Jste přece chirurg.

Miranda: Protože potřebuji něco víc. Vím, jak se každý z vás rochní ve svých milostných patáliích, ve všech těch tajemstvích a pitominkách, ale já chci prostě něco víc. Chci se o něco opřít. Potřebuji nějakým způsobem věřit, že v medicíně jde o víc, než jen o to pacienty sešít a poslat do háje. Potřebuji věřit, že lékařství dokáže životy nejen zachraňovat, ale také měnit. Potřebuji… Chci… věřit v něco tak, jak jsem kdysi věřila ve vás. Tak mi ty papíry laskavě podepište. Podepište mi už ta lejstra!

—————

O svém dětství Miranda nikdy moc nemluvila. Něco málo o ní z téhle doby ale přeci jen víme a je to poměrně zajímavé. Podle vlastních slov měla hrozně ráda Star Wars, nešla na maturitní ples své třídy, protože ji kluk, který se jí strašně líbil, nepozval, a především také hrála na hoboj. Proč především? Ve výborném standupu Simona Amstella „Numb“, jsem totiž narazil na jeden takový hlod, který se k Baileyové možná vztahuje, možná ne – názor si udělejte sami:

Nelíbí se mi, když lidé vráží slovo „ale“ do vět, kde vůbec nemusí být. Když se vedle mých prarodičů nastěhovali noví sousedé, řekli o nich babička s dědou: „Jsou to Indové, ALE jsou hrozně slušní.“ Když televizní dramata neví, jak dál naložit s vedlejšími postavami, opatří je nějakou drobnou neobvyklostí: „No, je to černoška, ALE hraje na hoboj.“ To přece není nic neobvyklého! „Ach tak, na hoboj. Já už myslel, že přišla manželce zakroutit krkem.“ Prý na hoboj. „Je na vozíku, ALE smutný z toho není.“ Co prosím?

Víc o tom Simon nemluví, takže se sami rozhodněte, jestli tu mluví o Mirandě nebo ne. Já se mezitím přesunu do nemocnice. Mirandu hned od prvního dílu kvůli její pověsti kruťase stážisti přezdívali Nacistka a tvrdili o ní, že má „koule větší jak celej Texas“. Přezdívat ji tak mimochodem přestali ve chvíli, kdy do nemocnice přivezli nemocného neonacistického saniťáka se svastikou vytetovanou na břiše.

Kruťanda ale na první pohled opravdu byla – měla baterii pravidel, jimiž se museli všichni řídit, a pokud je nedodržovali, běda jim (jedním z nich například bylo, aby ji budili jedině v případě, že by jim pacient umíral pod rukama, protože pokud by neumíral, přichystala by si pro ně nějakou echt voser práci). Pod tímhle drsným povrchem ale Miranda byla od začátku dobrá duše. Když například Cristina otěhotněla s Burkem, stála jí Miranda oporou. Stejně tak vždy stála i za svými pacienty.

Na začátku seriálu Miranda ještě nebyla vedoucí obecné chirurgie, ale teprve si dodělávala rezidenturu. Před komisionálkami si poslala přihlášku do pěti různých nemocnic a protože byla vždycky excelentním chirurgem, tak ji přijali všude. Miranda se v tichosti rozmýšlela, jestli zůstane v Seattlu na obecce, nebo přestoupí někam jinam. Když se o téhle váhavosti dozvěděl Šéf chirurgie Richard, vzal si to osobně. Mirandu si v nemocnici hýčkal, vychovával, investoval do ni čas, energii a vkládal do ní všechny své naděje. A ona mu to teď chtěla oplatit tím, že vezme nohy na ramena a uteče do jiné nemocnice? Ha, jak ten byl překvapený, když se dozvěděl, že se poslední dny Miranda chovala tak zvláštně ne proto, že se bála mu říct, že bude odcházet, ale proto, že je těhotná. Miranda v nemocnici zůstala – nové místo by jí žralo moc času a ten potřebovala věnovat rodině.

Miranda pracovala, dokud mohla. Její těhotenství se ale trochu protahovalo a Addison jí nařídila, ať kouká mazat domů a odpočívat. Miranda neochotně odešla. Do nemocnice se ale brzy vrátila, protože na ni konečně přišly kontrakce. S celým porodem jí pomáhal George, kterému byla za jeho oporu tak vděčná, že po něm svého šprčka pojmenovala – William George Bailey (kterému ale neřekne jinak než Tuck). Zajímavé je, že do té doby ho stejně jako všechen ostatní stážistický potěr suverénně ignorovala. Zatímco Miranda rodila, její manžel ležel na sále pod Derekovou kudlou – měl při cestě do nemocnice nehodu a Derek mu zachraňoval život. A do toho v  nemocnici bili na poplach, protože Meredith na sál přivezli chlapíka s nevybuchlou střelou v hrudníku a hrozilo, že celá budova, prošpikovaná potrubím s kyslíkem, vyletí do povětří.

Ve zbytku druhé sezóny se Miranda sžívala s nutností nějak kombinovat mateřské povinnosti s kariérou. Hodně jí ale otřásl kiks Izzie Stevensové, která si s pomocí ostatních stážistů usmyslela, že svému milému Dennymu štípne srdce tím, že mu přestřihne drát od LVADu. Miranda byla na Izzie za tuhle neuvážlivost nesmírně naštvaná, zároveň pro ni ale měla pochopení a litovala ji – Denny jí ostatně zemřel. Krátce po jejím odchodu z nemocnice za ní proto zašla a přesvědčila ji, aby se vrátila do práce.

I tak ale měla pocit, že své stážisty špatně vedla a že byl celý tenhle incident její vina. Do toho jí celou záležitost ve stejném duchu ještě předhazovali cizí lékaři na konferenci Mortality a morbidity. Ti navíc zpochybnili její schopnost být zároveň matkou a chirurgem. Mirandou tahle zkušenost dost otřásla a špatného pocitu se v podstatě dosud nezbavila. Stále má pocit, že se obojí moc skloubit nedá – často například mívá výčitky, že tráví příliš málo času se synem.

Miranda byla hodně zdrcená tím, jak málo je svým pacientům nápomocná, a rozhodla se proto zhmotnit svůj dávný sen a otevřít v Seattle Grace bezplatnou kliniku. Na to jí ale chyběly finance a i její kolegové se na tenhle nápad moc netvářili. Miranda pak ale s každým promluvila, dohodla vše se Šéfem a především se spolčila s Izzie, která jí založila svými $8,7 milióny, poděděnými po Dennym, a Kliniku Dennyho Douquetta slavnostně otevřela.

Miranda se následně přihlásila do soutěže o post šéf-rezidenta. Vzhledem k jejím schopnostem a přátelskému/ mentorskému vztahu s Richardem si určitě myslela, že je ruka v rukávě, ale to se spletla. Šéf na místo dosadil Callie a zklamané a naprdlé Mirandě řekl, že se na ni možná usměje štěstí další rok. Callie ale svou práci dost dobře nezvládala. Miranda nerada viděla, jak se v tom její kamarádka plácá, a začala jí pomáhat. Brzy se stala její pravou rukou a dělala za ni většinu šéf-rezidentských věcí. Toho si po čase všimnul sám Šéf a uvědomil si svůj omyl. Přišel se Mirandě omluvit, že ji bral za samozřejmost, a řekl jí, že ji měl na to místo dosadit hned na začátku, což hned také udělal. Miranda se v tu chvíli neudržela, zapomněla na svou fasádu kruťandy, rozbrečela se a vděčně Šéfa objala.

V průběhu čtvrté série se Miranda snažila žonglovat se spoustou kuželek najednou: S rodinou, chirurgií, šéf-rezidenturou, vedením kliniky… A to bylo dost dobře nemožné. Když se jí syn Tuck ke konci série zranil a musel do nemocnice, manžel jí vyčetl, že dává před rodinou přednost své práci a že kvůli tomu Tuck došel k úhoně. Miranda si uvědomila, že její pracovní nasazení je možná přeci jen až moc vysoké, takže opustila vedení kliniky a se slovy, že si to zasloužila, předala otěže Izzie.

V páté sezóně Cristina prozradila Mirandě s Alexem, že má Izzie rakovinu, ale odmítá se léčit, a poprosila je, aby jí pomohli ji přivést k rozumu. Baileyovou tahle zpráva zdrtila a ihned začala Izzie podporovat a pomáhat jí. Stála při ní během její první operace, což se o jejích přátelích tak úplně říct nedalo, a vydržela u ní až do konce léčby.

Zároveň se jí ale začala znechucovat obecná chirurgie a zjistila, že ji čím dál více přitahuje pediatrie. Z toho byla vedoucí toho oddělení, Arizona Robbinsová, samozřejmě nadšená a dohazovala jí jeden případ za druhým. Ačkoliv si myslela, že tím v Mirandě vzbudí zájem o její obor, docílila spíše pravého opaku. Miranda se s jí připsanými smrtelně nemocnými dětmi často sblížila natolik, že nedokázala přenést přes srdce, když jí pak zemřely. Nehledě na Dr. Webbera, kterému se pohled na svou žačku a nástupkyni, jak mu potenciálně přebíhá k jiné specializaci, ani trochu nezamouval. Aby ji nalákal zpět k obecce, dokonce na oddělení koupil nového robůtka. Dr. Robbinsová se zařekla, že proti Richardově lanaření zakročí a začala Mirandě ukazovat i tu světlou stránku pediatrie – všechny ty dětičky, co přežily.

Miranda se nakonec rozhodla. Richard se smířil s tím, že o ni přišel; Arizona jásala nad novou kolegyní. Miranda jim pak ale oběma vyrazila dech tím, že se rozhodla zůstat na obecce. Manžel jí totiž pohrozil, že pokud místo na pediatrii přijme (což by znamenalo, že by v práci musela trávit mnohem víc času), tak se s ní dá rozvést. Miranda mu řekla, že si vyhrožovat nenechá a o rozvod požádala sama. Jenže coby samotná matka na výchovu syna potřebovala co nejvíce času, takže práce na pediatrii, jakkoliv lákavá, nepřicházela v úvahu.

Na přelomu páté a šesté sezóny Mirandě zemřel George, po kterém pojmenovala svého syna. Tahle ztráta ji hodně zasáhla a dlouho jí trvalo, než se s ní nějak sžila. Myšlenky jí ale brzy začal odvádět Ben Warren, seattleský anesteziolog, se kterým začala chodit. Jejich vztah vydržel ale jen do přelomu šesté a sedmé sezóny. Miranda se totiž stala součástí masakru Garyho Clarka, zatímco Ben si v klidu hrál golf, nevěda nic o tom, že by se v nemocnici mělo něco dít. A co že se tam s Mirandou přesně dělo?

Poté, co pan Clark v přízemí zabil Reed Adamsovou a postřelil Alexe, vydal se do vyšších pater hledat Dereka, kterého jako jednoho z lékařů osobně vinil ze smrti své manželky. Jenže protože mu smutek zakalil mozek, řekl si, že jsou všichni doktoři stejná verbež, takže kdykoliv nějakého uviděl, hned po něm vystřelil. A protože nevěděl, kde Derek je, nahlížel do každé místnosti. V jedné takové se zrovna nacházela i Miranda spolu s Charlesem Percym a jejich pacientkou Mary Portmanovou. Jakmile uslyšeli výstřely, Miranda nařídila Charlesovi, aby se skryl na záchodě, Mary aby předstírala, že je mrtvá, a sama si vlezla pod její lůžko. Pan Clark vešel dovnitř.

Charles vedle sebe něco shodil, pan Clark ho vytáhnul z úkrytu ven a postřelil. Pak si všimnul Mirandy pod postelí a byl by ji také zastřelil, kdyby se jí nepodařilo ho přesvědčit o tom, že je jen sestra. Pan Clark ji nechal být a odešel dál. Charles ale potřeboval ošetřit, takže ho Miranda s Mary naložily na prostěradlo a začaly šoupat k výtahu, aby ho odvezly na sál. Jenže když se k němu dostaly, Miranda zjistila, že zásahový tým kvůli bezpečnosti výtahy odstavil. Charles jí krátce poté vykrvácel v náručí.

Miranda s Mary střelbu nakonec přežily a obě se před nemocnicí shledaly se svými partnery. Jenže zatímco Maryin přítel ji viděl rád, Miranda Benovi nějak nemohla odpustit, že ji v téhle bryndě, byť za to vůbec nemohl, nechal samotnou – že zatímco ona bojovala o život, on byl pryč. A protože věděla, že teď bude mít příliš práce s tím, aby se dala zase dohromady, takže by na nějaký vztah neměla ani pomyšlení, s Benem se rozešla. Řekla mu doslova tohle:

„Jsi dobrý muž. Jsi hezký, milý a chytrý a spolehlivý. Jsi prostě dokonalý, jenže… Já mám příliš práce s tím, abych se udržela pohromadě páskou a lepidlem. Jedna moje část si přeje, abys ten den nehrál golf, protože bys pak byl stejně tak posvazovaný a poslepovaný a možná na tom byl stejně jako teď já. Já… Ty… Já už na tebe teď nemám čas, protože mám co dělat s tou páskou a lepidlem.“

Z následků střelby se každý vzpamatovával po svém. Například Cristina si z něj odnesla posttraumatickou stresovou poruchu, což Miranda uznala, ale protože věděla, že jí práce udělá dobře, snažila se jí pomoci k návratu na sál. Sama dělala, co mohla, aby se přes tu tragédii přenesla. Jedna kapitola pro ni ale stále zůstávala otevřená – Mary se onoho dne kvůli střelbě nedostala na sál, takže stále potřebovala operativně odstranit svůj kolostomický váček. Měl to být sice rutinní zákrok, jenže Mary se po jeho dokončení neprobrala z narkózy. To se sice občas stává, jenže její smrt Mirandu (nemluvě o jejím příteli) strašlivě zasáhla.

V sedmé sezóně také, aniž by to sama chtěla, začala chodit s nemocničním bratrem Eli Lloydem. Na samém začátku jejich vztahu pro ni byl Eli jen vtipným a pohledným zpestřením ponurých dní, postupem času se ale jejich vztah prohluboval a možná to i začalo vypadat, že by spolu mohli zůstat natrvalo. Ben jen stál opodál a tiše skřípal zuby.

Dr. Baileyová se v téhle době ještě stačila pěkně rozhádat s Meredith. Mer totiž, jak se ukázalo, zmanipulovala svůj a Derekův výzkum léčby Alzheimerovy choroby, protože nechtěla, aby Richardova manželka Adele dostala placebo místo potenciálně léčivé látky. Její podvod byl ale odhalen, Mer na krátkou dobu suspendována, ale když na sebe vinu místo ní vzal Richard, do práce se zase vrátila.

Miranda jí tuhle hloupost ale nemohla odpustit a chovala se k ní jako ras. Nechtěla ji ani připustit k jejich výzkumu léčby cukrovky. Richard ji ale tak dlouho přesvědčoval, aby dala Meredith druhou šanci, až se mu podvolila. Mer se omluvila a řekla jí, že na ni byla naštvaná jen proto, že podobně jako George dala přednost principu před svou kariérou. Ji to tu kariéru málem stálo, George kvůli tomu ale přišel o život.

Před koncem sedmé série Miranda ještě stihla oddat své dvě nejlepší kamarádky, Callie s Arizonou. Protože stát Washington v roce 2011, kdy se díl 7×20 vysílal, ještě neumožňoval homosexuálním párům sňatky, nemusela si Miranda ani vyběhávat licenci. Ze stejného důvodu ale na Callie těsně před obřadem přišly pochyby, jestli má taková svatba vůbec cenu, a Miranda ji musela uklidňovat:

Callie: Máma má pravdu. Celé je to vtip. Svatba to není, tak taky nebude.

Miranda: Ale no tak, Callie.

Callie: Kněz nás neoddá, pastor přijít taky nemůže, táta mě uličkou neprovede. A ani tu svatbu zákon neuzná, marná snaha. Tohle přece není svatba. Ani to nemá být v kostele. Celé je to šaráda. Pár holek, co si hrají na nevěsty. Není to skutečné. Celé je to jen jako. Jen…

Miranda: Fajn. Zaprvé, na to, aby tvoje svatba byla skutečná, nepotřebuješ zákon, kněze ani matku. A co se kostela týče, ten může být kdekoliv si ho jen představíš… Na poli, na vrcholku hor nebo třeba tady v téhle místnosti. Prostě kdekoliv. Kde si totiž myslíš, že sídlí Bůh? No tak. Ten je v tobě. A ve mně. A taky tady, přímo mezi námi. Tvoje církev jen s Bohem ještě nesrovnala krok. I tvoje máma za ním stále ještě klopýtá. A nemusí ho dohnat třeba nikdy, ale to je v pořádku. Na tom nesejde. Jestliže budeš ochotná se postavit před přátele, rodinu a Boha, a odevzdat se druhému člověku, svěřit se mu do partnerské péče, v dobrém i ve zlém, v nemoci i ve zdraví, broučku, tak to je přesně manželství. A to je skutečné. Na ničem jiném nezáleží. Krom toho, holka, já se zákonně vdávala za chlapa a v kostele, a hele, jak jsem dopadla…

Po nějaké době se Miranda rozešla s Elim. Uvědomila si totiž, že ačkoliv se s ním baví a v posteli si to s ním užívá, tak ho nemiluje a jejich vztah nikam nevede. Namísto Eliho se proto hned vrátila k Benovi, který ji přivítal s otevřenou náručí. Začali spolu opět chodit a Ben se tentokrát s ničím nemazlil. Třebaže si Miranda představovala, že v jejich vztahu budou postupovat pomalu, on jí chtěl být neustále blíž a blíž, až jí to bylo nepříjemné. Nakonec si ale řekla, že ho má přece ráda, a přestala se vzpírat. Brzy se k němu i se synem, s nímž si Ben dobře rozuměl, nastěhovala.

Ben ji brzy požádal o ruku, ale ve chvíli, kdy mu už už chtěla říct své ano, svěřil se jí, že se dostal do svého vysněného stážistického chirurgického programu a že by rád odjel do Kalifornie (povolání anesteziologa ho totiž přestalo bavit). Miranda byla z představy, že jí odjede za studii, dost v šoku. Se svatbou nicméně souhlasila. Ben odletěl do Kalifornie a protože se domů vracel jen sporadicky, bylo na Mirandě vždycky vidět, jak se na jeho příjezd těšila – věděla totiž, že jakmile ho bude mít doma (případně v nemocnici), bude si ho moci po dlouhé době pořádně užít (větší oklikou už to napsat nešlo). Prostě a jednoduše, stážisté jí kvůli jejímu chování začali říkat Rajda Baileyová.

Datum svatby se pomalu ale jistě blížilo, ale Miranda se stále spíše soustředila na svou práci. Dokonce v samotný den svatby nasedla do limuzíny, která ji měla přivézt do kostela, strašně pozdě, protože se od práce nedokázala odtrhnout. Pozdě pak přeci jen dorazila, ale ne vlastní vinou. V limuzíně s ní totiž seděl Richard, kterému akorát volali z pečovatelského domu, že jim tam Adele zkolabovala. Miranda řidiči poručila, aby to okamžitě obrátil. Sama se pak – s Meredithinou asistencí – ujala péče o Adele, protože to Richardovi ani někomu méně schopnému svěřit prostě nemohla. Adele zákrok přežila a Miranda ihned po operaci opět vyrazila do kostela. Na svou svatbu sice dorazila s několikahodinovým zpožděním, ale jakmile Bena ujistila, že si je jistá, že si ho chce vzít (o tom kvůli Callie dost pochyboval), tak se nechali oddat. Richard, který zůstal u Adelina lůžka dorazil, až když se tančilo. Jeho přítomnost Meredith prozradila, že s Adele není něco v pořádku – jinak by ji neopouštěl. A opravdu – Adele vypovědělo službu srdce a v nemocnici krátce po zákroku zemřela.

Miranda nějaký čas poté začala pracovat na novém výzkumu. Tentokrát se zaměřila na mapování lidského genomu. Jejími prvními pacienty byla Meredith se Zolou. Meredith chtěla kvůli Zole vědět, jestli má gen Alzheimera; a protože byla Zola adoptovaná a Mer o jejím zdravotním pozadí tak nic nevěděla, chtěla také, aby Miranda otestovala ji. Miranda byla sama matka, takže Mer naprosto chápala a vyhověla jí.

Nemocnice se pak kvůli žalobě přeživších ze spadlého letadla dostala do finančních potíží. Alana Cahillová našla kupce v podobě společnosti Pegasus, kvůli které v nemocnici došlo ke spoustě drobných změn. Léta zaběhnuté postupy a regule byly upraveny tak, aby se vše zjednodušilo, zrychlilo, zefektivnilo… a především, aby vše vyšlo levněji a nemocnice vydělávala. Jednou z těchto změn byl i přechod na nového dodavatele latexových rukavic. Jeden by si řekl, že je to prkotina, ale Miranda na to šeredně doplatila.

Do nemocnice totiž brzy po sobě přivezli tři pacienty, kterým Miranda aplikovala svůj prototyp zařízení na léčbu cukrovky. Všichni měli stejné zdravotní komplikace – trpěli pooperační infekcí. Tak silnou, že je jednoho po druhém zabila. Spustilo se vyšetřování. Podezření ihned padlo na Leah Murphyovou, protože ta se přiznala, že v době, kdy Mirandě u zákroků asistovala, byla trochu nachcípaná.

Nakonec ale vyšlo najevo, že pacienty nakazila – tedy i připravila o život – právě Miranda. Okamžitě byla propuštěna a čekalo se na výsledky vyšetřování. Ty odhalily, že aniž by to věděla, byla Miranda přenašečkou nebezpečného stafylokoka, který se skrz ony nové netěsnící rukavice dostal pacientům při zákroku přímo do ran. Protože tedy vina nebyla na ní, ale na vadných pomůckách, mohla se vrátit zpět do práce.

Jenže tak snadné to nebylo. Miranda se začala stranit všech lidí, protože si přišla špinavá a nebezpečná. Neustále si dělala testy na přítomnost virů a bakterií na rukou. Nejvíce byla naštvaná na Richarda, že se jí v době, kdy se kolem ní bořil svět, nezastal. Na toho se ani nepodívala. Právě on jí ale nakonec pomohl nejvíc, když zavolal Benovi (což Miranda sama neudělala, protože ho svými problémy nechtěla obtěžovat) a přivolal ho k manželce.

Ben Mirandu trochu utišil, ta byla ale příliš poznamenaná svým neúmyslným zabitím třech lidí, takže se odmítala vrátit na sál. Teprve ve finále deváté řady ji Richard dotlačil k tomu, že souhlasila, že bude během bouře, kdy se hodila každá ruka, k dispozici pro případ, že by ostatní chirurgové nestíhali. Jako asistent byl zase k ruce jí Shane Ross. Na operování opravdu došlo. Miranda si té noci několikrát umyla ruce, nandala dva páry rukavic, vyskočila na svou stoličku (byla tak prťavá, že se bez ní nikdy neobešla) a zákrok provedla.

Jenže ani tady nebyl konec jejímu trápení. Pomaličku se u ní snad v návaznosti na její pocit viny a špinavosti začala vyvíjet dost ošklivá obsedantně kompulzivní porucha. Miranda začala spoustu činností dělat navíckrát. Zandavala a vyndavala klíčky z kabelky, mnula si prsty, točila prstýnkem… A tohle se u ní projevovalo i na sále. Všechny nástroje například musely být v přesné pozici, ani o milimetr vedle, jinak začala šílet. Řekli byste si, fajn, v případě Dr. Dixonové také muselo být vždycky všechno tip ťop. Jenže Dr. Dixonová by nikdy neohrozila život pacienta tím, že by ho držela pod narkózou déle, než bylo třeba, jen aby se ujistila, že má střevo úplně, úplně, ale vážně úplně zašité, ačkoliv by bylo všem jasné, že je. Naneštěstí pro Mirandu s ní byl toho dne na sále i Ben.

Ten se vrátil z Kalifornie natrvalo do Seattlu, protože viděl, že ho manželka potřebuje. Mirandu tím ale spíš naštval, protože jí pak přišel jako slaboch, co se vzdal svého snu. Ve vztahu jim to začalo trochu skřípat… A zaskřípalo jim to o to víc poté, co se Ben, který byl svědkem Mirandiny OCD, prokecnul před Derekem, že má podle něj Miranda problém. Derek coby člen správní rady nemocnice tuhle závažnou informaci nemohl tajit před svými kolegy a musel jednat. Zašel proto za Owenem, který pověřil Meredith tím, aby za Mirandu vzala všechny její operace, a samotnou Mirandu postavil částečně mimo službu (nemohla vkročit na sál), dokud se nedá do pořádku. Miranda se s Benem kvůli jeho nevymáchané puse strašlivě pohádala, než ale kterýkoliv z nich stačil říct něco, čeho by pak třeba mohli litovat, vyfučela pryč z místnosti.

Vedení nemocnice k ní nasadilo lékařku, která měla zhodnotit její zdravotní stav, pomoci ji, a měla také pravomoc dosadit ji zpět do služby. Miranda se ji nejdříve snažila obejít, pak jí chtěla dokázat, že s ní vlastně je všechno v pořádku, ale jen se trápila. Toho si všiml Richard a svěřil se jí, jak strašně mu pomohlo, když mu kdysi na rovinu vmetla do tváře, že je ožrala. Uvědomil si tehdy, že je nemocný, že má problém, a začal s tím něco dělat. Mirandě došlo, že to samé bude muset udělat i ona, a jen díky jeho zásahu začala brát léky a dávat se do kupy. Brzy byla znovu uschopněna a ocitla se na dobré cestě k zahnání svých démonů.

Vztah s Benem ale utrpěl několik velmi silných ran, takže bylo nějakou dobu velmi nejasné, jak to s nimi skončí.

Komentáře